Několik dní po sobě zkrápí části Česka déšť. Jenže města a menší obce na něj nejsou připravené. I po několika letech sucha stále chybějí větší projekty, které by umožnily zadržet srážky pro další využití a pomoct v boji se suchem. „Západní země jsou oproti nám padesát let vepředu. Vznikají tam i celé obytné čtvrti bez napojení na kanalizaci. U nás zatím počítáme jen pár projektů,” uvedla Barbara Ševčíková.

V Česku se poměrně novým tématem zabývá pět let. Pracuje na Ústavu zahradní a krajinářské architektury na Mendelově univerzitě. V brněnských Kohoutovicích se podílela na ojedinělém projektu dešťové zahrady přímo na náměstí. Nevzhlednou betonovou plochu před nákupním střediskem stavbaři proměnili v místo plné vodních prvků a zeleně. „Uprostřed náměstí je zlom, který na dvou stranách odvádí dešťovou vodu do záhonů. Co se týče zalévání, jsou rostliny po celý rok soběstačné,“ uvedla Ševčíková. Stačí jen běžná údržba několikrát do roka.

Architekti mají při navrhování dešťových zahrad víc možností, nechat dešťovku prosáknout rovnoměrně do podloží, nebo ji uchovávat v podzemních nádobách. „To je i tento případ. Nepropustná nádoba srážky zachytí a pak je postupně uvolňuje pro využití rostlinami. Významně se tím zlepšuje mikroklima,“ dodala Ševčíková.

Takzvaný decentrální způsob odvodu dešťových vod, kdy je kladený důraz na to, aby co nejméně vody zmizelo v kanalizaci, praktikuje i sousední Nový Lískovec. Této brněnské městské části se přezdívá zelená, přestože ji z velké části tvoří paneláková sídliště.

převzato z: CITACE: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/projekty-na-zadrzovani-destovky-ve-mestech-jsou-ojedinele-jsme-padesat-let-pozadu-tvrdi-odbornici-72389?dop-ab-variant=2&seq-no=2&source=hp